Patří k činnostem, které provádíme přirozeně každý den a blíže o něm skoro nepřemýšlíme. Ano, máme na mysli spánek. Je to snad ta nejpřirozenější věc na světě, kterou všichni (děti i dospělí) bez ohledu na věk potřebujeme.
O spánku se toho napsalo už hodně. I na našem blogu si můžete přečíst o režimu spánku a jeho poruchách. Lidé se už v minulosti snažili spánek a snění s ním spojené vysvětlit, a to pomocí mytologie. Dnes se to snaží vysvětlit především věda. Ale i ta občas při vysvětlování tohoto tématu tápe. I tak přece jen něco zjistila a dokáže mnoho objasnit. Několik zajímavosti a faktů o spánku vám nyní přiblížíme. O některých jste možná ani netušili, nebo ano?
1. Myoklonické záškuby nejsou při usínání neobvyklé
Určitě to mnozí z vás zažili. Večer jste si lehli, a když jste konečně začali usínat, náhle sebou vaše tělo trhlo, jako byste dostali elektrickou ránu. Mnozí si z toho zapamatovali, že padali ze schodů nebo do propasti. Je to velmi nepříjemné, ale tento fenomén není neobvyklý. Zažil ho snad téměř každý. Při usínání se frekvence dechu rychle snižuje, pulz se zpomaluje a všechny svaly jsou uvolněné. Mozek to zaznamená a vysvětluje si to jako předzvěst blížící se smrti, a tak uštědří tělu ránu, aby vás zachránil.
2. Náměsíčnost není nebezpečná choroba
Setkali jste se už někdy s náměsíčným? Možná jste si doteď mysleli, že je to psychicky nemocný člověk. Odborníci se však domnívají, že náměsíčný stav je vyvolán prudkým přechodem z fáze delšího hlubokého spánku do lehčího. Není to nebezpečné onemocnění, nebezpečné je riziko úrazů ve stavu náměsíčnosti.
Předpokládá se, že v případě náměsíčnosti jde o poruchu řízení spánku a bdění. Když jeden systém spí, jiný bdí. Náměsíčnost většinou postihuje děti, ale není třeba plašit. Je třeba jen zajistit, aby postižený nevyšel během svých potulek na ulici nebo nevypadl z okna. Postižený nemusí okamžitě začít chodit po domě, může jen začít provádět nějakou činnost v pokoji a druhý den si nemusí nic pamatovat.
3. Častěji se zdají děsivější sny
Je to paradox, ale před spaním si všichni přejí sladké sny. Jenže sny, které se častěji zdají, jsou většinou nepříjemné a se sladkým nemají nic společného. Některé výzkumy prokázaly, že se u lidí objevují děsivé sny mnohem častěji než příjemné. Vědci to odůvodňují ostražitostí. Sny nás podle nich mají připravit na přežití a případné hrozby ve skutečném životě. Špatné sny mají co do činění i s ponocováním. Ukázalo se, že lidé, kteří chodí často pozdě spát, mají špatné sny častěji než ti, kteří chodí spát brzy.
4. Dnešní svět ohrožuje chorobná spavost
Věděli jste, že tak, jako existuje chorobná nespavost (tzv. insomnie), existuje i chorobná spavost (narkolepsie)? Projevuje se záchvaty krátkého spánku během dne. Postiženého přepadá spánek kdykoliv a neprobere ho ani zemětřesení. Lidé s narkolepsií mají potíže zůstat vzhůru po delší dobu, což jim vážně ztěžuje život. Omezuje to jejich pracovní výkonnost, využití volného času i partnerské vztahy. A co je nejhorší, toto onemocnění má na svědomí řadu různých dopravních nehod a úrazů. Spánek totiž přichází náhle a bez varování.
5. Delší spánek zvyšuje riziko mrtvice
U lidí, kteří spí víc než osm hodin denně, se v porovnání s lidmi, kteří spí 6–8 hodin, objevuje vyšší riziko cévní mozkové příhody. Vědci na to přišli při sledování 10 000 lidí ve věku od 42 do 81 let. Zjistili, že delší spánek může být užitečným ukazatelem zvýšeného rizika cévní mozkové příhody u starších lidí. Pokud si však občas o víkendu pospíte déle, nemusíte se obávat. Ale pokud se to stane zvykem, může se vám to vymknout z rukou.
6. Během spánku jste paralyzovaní
Mnozí jste určitě zažili, že vás ve snu někdo honí a vy běžíte, přeskakujete ploty a různé překážky. Ale tělo se v posteli ani nehne. Jak je to vůbec možné, co drží svaly, že odpočívají i při takovém snu? Během REM spánku, který je známý jako spánek rychlého pohybu očí, tělo paralyzuje mechanizmus dvou mocných chemických systémů v mozku. Díky nim se specifické neurony podepisují pod jakousi spánkovou obrnu.
7. Sny zapomínáme
Pokud někdo tvrdí, že se mu nic nezdá, není to pravda. Sny se zdají každou noc. Problém je v tom, že lidé mají rozdílnou schopnost si sny zapamatovat, a proto mnozí tvrdí, že se jim nic nezdá. Určitě se vám také stalo, že jste se probudili se strachem, ale netušili jste, co se vám zdálo. Je to proto, že sen si pamatujeme obvykle jen nejdéle pět minut od jeho skončení. Do 10 minut zapomínáme přibližně 90 % snu a poté si z něj nepamatujeme téměř nic. Sny si pamatujeme i v případě, že se probudíme v REM fázi.
8. Člověk nevydrží dlouho bez spánku
Nedostatek spánku se podepisuje pod různé tragédie. Čím kvalitnější je spánek, tím lepší výkon člověk podává. Člověk vydrží bez spánku v ojedinělých případech pět dní, ale to už je ve stavu maximální vyčerpanosti a mívá často halucinace. Dva dny bez spánku a bez následků vydrží například speciálně trénovaní vojáci, a to pomocí brýlí, které simulují denní světlo.
9. Během spánku vznikla řada skvělých nápadů
Možná jste o tom nevěděli, ale tvořivý mozek nedokáže při spaní odpočívat. Možná právě naopak, ve spánku vás napadlo něco, čím jste vylepšili svou práci. Pokud se vám přes den něco honí hlavou, mozek s tím pracuje i ve spánku. Právě ve spánku vzniklo mnoho zajímavých vynálezů a nápadů. Například na myšlenku Googlu přišel Larry Page během spánku díky tomu, že si tento sen ráno pamatoval. I periodickou soustavu prvků údajně vymyslel ruský fyzik Mendělejev během spánku. Dokonce i James Watson přišel na strukturu DNA, když v noci spal, a tak bychom mohli pokračovat.
