Některé děti mají problém usnout samy. Jiné se v noci vzbudí a dožadují se spaní v posteli rodičů. Pojďme se společně podívat na to, jak to vyřešit.
Proč děti nechtějí spát samy
Možná se to stalo i vám. Jednou v noci vaše dítě z nějakého důvodu odmítlo spát samo (důvodem mohl být zlý sen, nepříjemný zážitek ve škole nebo strašidelný příběh, který slyšelo od kamaráda). Po této noci však následovala další a další a vaše dítě se začalo bát spát samo. Potřebuje, abyste s ním zůstali, dokud neusne. V noci vás však stále budí s tím, že chce spát s vámi v posteli.
Tento problém je ve skutečnosti velmi častý. Divili byste se, kolik dětí ve věku 7, 9 nebo dokonce 12 let nemůže spát samo celou noc ve své posteli. Důvody přitom mohou být různé. Možná dítě trpí separační úzkostí, má sklon k velkým obavám, bojí se nemoci, těžko snáší změny, případně má diagnostikováno ADHD nebo nějakou poruchu učení. Nic z toho však neznamená, že se problémy se spánkem nemohou zlepšit, dokud se nezlepší ostatní problémy.
Čeho se děti nejčastěji bojí
Pokud pomineme specifika, jako je strach z odloučení nebo posttraumatická stresová porucha, patří do repertoáru dětského strachu především tma, neidentifikovatelné noční zvuky, špatní lidé, únosci, zloději, strašidla, duchové, můry, bouřky, hromy apod. Je přirozené, že dítě hledá ochranu u rodičů, pokud se cítí ohroženo.
Jakékoli rozumné zdůvodňování a zlehčování dětských obav přitom nepřináší žádné ovoce. Proč? No, je to docela jednoduché. V minulosti skutečně spalo nespočet generací dětí se svými rodiči (nebo v jejich těsné blízkosti). A tyto děti přežívaly častěji než ty, které byly ponechány samy sobě. V podstatě jde o jakýsi přirozený instinkt.
Jak pomoci dětem překonat strach
Pokud má dítě strach, vždy si raději vybere ujištění rodiče, než aby se muselo spoléhat samo na sebe. Pokud tedy chcete, aby se dítě naučilo spát samo, potřebuje „zažít“, že se mu opravdu nic nestane, pokud nebude s rodiči. A to se naučí pouze prostřednictvím zkušeností. Například, pokud dítěti napadne nějaká strach nahánějící myšlenka, ale počká a nic špatného se mu nestane, úzkost ustoupí.
Pokud dítě vyčkávání a následné uvolnění nevyzkouší, nemá možnost naučit se, že strach může překonat i samo. Ve skutečnosti je mnohem snazší uchýlit se k rodičům než počkat a překonat strach, takže to pro dítě není opravdu těžká volba. Děti, které potřebují přítomnost rodičů, aby usnuly, se naučí být na rodičích závislé a nenaučí se spoléhat samy na sebe.
Tipy, jak naučit děti v noci spát samy
- Zeptejte se svého dítěte, jak se cítí a co ho trápí, když leží v posteli samo. Na co myslí, co mu přichází na mysl? Nechte ho popsat své obavy a definovat, čeho se vlastně bojí. To vám pomůže zjistit, kde je problém a jak by bylo možné jej vyřešit.
- Zkuste s ním probrat, jak by to mělo vypadat, kdyby ho netrápil žádný strach ani obavy. Posilujte v dítěti pocit síly a sebedůvěry, například pomocí obzvláště příjemného zážitku z minulosti.
- Před spaním dodržujte „rituály“ – stejný čas na spaní, umytí nebo koupel před spaním, objetí, pusa... Rutinně vykonávané činnosti pomáhají dítěti navodit pocit jistoty a bezpečí. Když bude totiž dítě vědět, co ho čeká, bude se mu snáze usínat. Všechno je to jen o zvyku.
- Nezůstávejte v pokoji, dokud dítě neusne. Dítě by se mělo naučit usínat samo a nespoléhat se na rodiče.
- Pokud je to nutné, domluvte se s ním, že ho budete chodit kontrolovat každých 10 minut, dokud neusne, ale nezůstanete u něj déle než 2 minuty. Mimo tuto dobu vás však nebude volat, resp. vy nebudete chodit na jeho zavolání.
- Chcete-li dítěti ponechat zasvícené světlo, pak musí jít jen o malé, tlumené noční světlo, které ho nebude rušit ve spánku.
- Nezapomínejte, že máte být pro dítě oporou, ale současně mu máte umožnit, aby si vyvinulo schopnost čelit svým obavám a zvládnout svůj strach.
Náš tip: Nejčastější poruchy spánku u dětí + tipy, jak je řešit
